Navigace:O Bodamu trochu jinak

O Bodamu trochu jinak


Autor:marbaZveřejněno:16 Březen 2008

Zhruba před rokem se na těchto stránkách jeden kolega čtenář zabýval otázkou, zda jet, či nejet na dovolenou na bruslích s cestovkou. Ač jsem pojal podezření, že zájezd chválil spíše kvůli přítelkyni, která mu dovolenou koupila, nakonec jsem se přece jenom nechal inspirovat a společně s pár přáteli vyrazili na pánskou jízdu s recenzovanou agenturou Activity Tours (www.activity-tours.cz).

Po hrázi Rýna U Bodmaského jezera

Kvůli výhodnému termínu na začátku července jsme vyrazili k Bodamskému jezeru. Brzy po odjezdu jsem usoudil, že kdybychom jeli autem a střídali se v řízení, nemusela by mě ráno tak bolet hlava... Ačkoli cesta byla „náročná“ (hlavně na játra a ledviny – asi špatné švýcarské cesty), ráno jsme všichni úspěšně stáli na bruslích a po instruktáži o směru jízdy se vydali vstříc kempu. Cesta vedla po hrázi Rýna po docela pěkném asfaltu (z Bad Ragaz přes Vaduz) nádhernou přírodou. O švýcarských kempech asi psát nemá cenu. Našinec odkojený kempy na Vltavě bude trochu koukat.

Po dvou dnech se Rýn dotkne Bodamského jezera, kterého jsme se drželi po celý další týden. Cyklostezky v pohodě, ovšem občas trochu zmatené značení. Naštěstí jsme vždycky úspěšně povzpomínali na instrukce průvodce a cestu našli. Navíc při jízdě podél vody není moc možností, jak se ztratit...

Po pár dnech se však „trochu“ zkazilo počasí (liják). Vyšlo to však na plánovaný odpočinkový den, takže karty za deště byly dokonalým odpočinkem. Po pár hodinách se mraky trochu roztrhaly, takže další den jsme mohli opět vyrazit na bruslích. V domluveném kempu (Altnau) jsme objevili super bývalou stodolu (nyní společenskou místnost?) s pingpongovým stolem, tak jsme se utábořili vevnitř a stany vůbec neřešili. To prohrané finále mě štve doteď.. :-( Z Bregenz do Kostnice to jsou zhruba dva dny pohodového bruslení (60 až 70 km), pořád po bruslostezce.

Mapka poloostrova Reichenau Umění v zemědělství

V Kostnici jsme přejížděli na druhou stranu jezera (jestli se dá jet dál, netuším), navštívili poloostrov Reichenau s pruhovanými zelnými lány (pravidelně se střídá červené a zelené zelí – fotili si to snad všichni Češi). Kemp v Hegne u Reichenau nás zaujal obrovským ohništěm, výbornými steaky a polohou přímo na cyklostezce.

Díky neopakovatelné atmosféře se těch deset dní rychle naplnilo a zbýval poslední den s téměř 10km pozvolným sjezdem a termály v Überlingenu na závěr. Pohoda. Letos se snad utrhneme taky a zase někam vyrazíme. Teda jestli doma vysvětlím, že po návratu budu opět několik dní nepoužitelný :-)

Tak snad jsem trochu zpestřil jinak fádní popisy tras trochu jinou zkušeností ;-)

Autor: Roman Procházka

Poslední komentáře